Jedním ze základních principů Evropské unie je právo občanů na volný pohyb. V oblasti sociálního zabezpečení z toho vyplývá povinnost členských států zacházet s občany EU, kteří se pohybují mezi jednotlivými zeměmi, stejně jako s vlastními státními příslušníky. Cílem je zajistit, aby možnost pracovat v jiné členské zemi nebyla omezena ztrátou sociálních práv.
Evropská unie však nesjednocuje národní systémy sociálního zabezpečení. Jednotlivé státy si ponechávají vlastní pravidla, dávky i institucionální uspořádání. Vzhledem k rozdílnosti těchto systémů dochází pouze k jejich koordinaci.
Koordinace:
- ponechává národní právní předpisy beze změny,
- zachovává rozdíly mezi jednotlivými systémy,
- nahrazuje pouze ta národní pravidla, která by byla pro migrující osoby nevýhodná,
- vytváří společná evropská pravidla pro přeshraniční situace.
Koordinace sociálního zabezpečení je založena na čtyřech základních principech.
1. Princip rovného zacházení
Osoby pohybující se mezi členskými státy podléhají stejným povinnostem a využívají stejných práv a výhod jako státní příslušníci daného státu.
2. Princip aplikace právního řádu jediného státu
Migrující osoba by neměla současně podléhat právním předpisům více států ani zůstat bez pojištění.
Obecně platí, že:
- zaměstnanec podléhá právním předpisům státu, ve kterém pracuje,
- osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) podléhá právním předpisům státu, ve kterém vykonává svou činnost.
3. Princip sčítání dob pojištění
Pokud osoba během svého pracovního života získala doby pojištění ve více členských státech, mohou být tyto doby při posuzování nároku na dávku za určitých podmínek zohledněny a sečteny.
4. Princip zachování nabytých práv
Dávky sociálního zabezpečení mohou být za stanovených podmínek vypláceny oprávněné osobě i mimo území státu, ve kterém jí vznikl nárok.
Platná evropská nařízení
Od 1. května 2010 se ve vztahu k členským státům Evropské unie uplatňují:
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení,
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení č. 883/2004.
K aplikaci těchto předpisů následně přistoupily:
- Švýcarsko od 1. dubna 2012,
- Norsko, Island a Lichtenštejnsko od 1. června 2012,
- Chorvatsko od 1. července 2013.
Státní příslušníci třetích zemí
Od 1. ledna 2011 je účinné Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010, které rozšiřuje působnost koordinačních pravidel také na státní příslušníky třetích zemí, kteří migrují v rámci Evropské unie.
Toto nařízení se neuplatňuje ve vztahu k:
- Dánsku,
- Norsku,
- Islandu,
- Lichtenštejnsku,
- Švýcarsku,
- Velké Británii.
Dánsko, Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko zároveň neuplatňují žádná koordinační pravidla vůči migrujícím státním příslušníkům třetích zemí.
Dávky v nezaměstnanosti pro migrující pracovníky (přenositelné dokumenty U1 a U2)
- Základním pravidlem koordinace sociálního zabezpečení je, že zaměstnanec nebo osoba samostatně výdělečně činná (dále jen „OSVČ“) je pojištěna ve státu, na jehož území naposledy vykonávala výdělečnou činnost.
- Migrující pracovníci tedy spadají pod sociální systém toho státu, na jehož území pracují a odvádějí příspěvky na sociální zabezpečení.
- Na základě těchto odvodů pak dotyčný stát poskytuje sociální dávky, včetně dávek v nezaměstnanosti. Jestliže osoba naposledy pracovala v jiném členském státě EU, Norsku, Islandu, Lichtenštejnsku či Švýcarsku, primárně by měla žádat o dávky v nezaměstnanosti na tamním příslušném úřadě.
- Splníte-li podmínky pro vznik nároku na dávky v nezaměstnanosti dle právních předpisů státu posledního zaměstnání/SVČ, můžete po čtyřech týdnech evidence na zahraničním úřadu práce požádat o převod těchto dávek do ČR.
- Jedná se o možnost tzv. „transferu“ dávek (formulář PD U2), kdy nezaměstnaná osoba má možnost hledat práci v jiném členském státě a nadále pobírat dávky v nezaměstnanosti od státu posledního zaměstnání/SVČ.
PD U2 – zachování nároku na dávky, tzv. transfer dávek v nezaměstnanosti
Transfer dávek v nezaměstnanosti umožňuje uchazeči o zaměstnání hledat práci v jiném členském státě a současně si zachovat nárok na dávky přiznané státem posledního zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. Tento postup upravuje článek 64 nařízení č. 883/2004.
Přijíždíte do České republiky se zahraniční podporou v nezaměstnanosti
Pokud přijíždíte do České republiky jako uchazeč o zaměstnání a máte zachovaný nárok na dávky v nezaměstnanosti ze zahraničí, musíte:
- zaregistrovat se na kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR podle místa svého bydliště,
- předložit přenositelný dokument PD U2 vystavený zahraničním úřadem práce.
Po registraci:
- Úřad práce ČR informuje zahraniční úřad práce o vašem zaevidování,
- zahraniční instituce pokračuje ve výplatě dávek v nezaměstnanosti,
- povinnosti uchazeče o zaměstnání plníte vůči Úřadu práce ČR.
Úřad práce ČR zároveň informuje zahraniční instituci o všech skutečnostech, které by mohly mít vliv na váš nárok na dávky v nezaměstnanosti.
Návrat do státu, který dávku vyplácí
Vrátíte-li se do původního státu ještě před uplynutím doby, po kterou máte nárok na dávky v nezaměstnanosti, bude výplata pokračovat podle právních předpisů tohoto státu.
Pokud se nevrátíte včas, nárok na dávky zaniká.
Jak dlouho lze dávky převádět
Transfer dávek v nezaměstnanosti lze povolit:
- na 3 měsíce,
- s možností prodloužení o dalších maximálně 3 měsíce.
Důležité upozornění k pojištění:
Po dobu pobírání zahraničních dávek v nezaměstnanosti v České republice podléháte právním předpisům jiného členského státu.
To znamená, že:
- nejste zdravotně pojištěni prostřednictvím Úřadu práce ČR,
- nejste sociálně pojištěni prostřednictvím Úřadu práce ČR.
Informace o rozsahu vašeho pojištění vám poskytne příslušná zahraniční instituce.
Pro dobu pobytu v České republice je vhodné zvážit komerční cestovní pojištění.
Odjíždíte z České republiky hledat práci do zahraničí
Pokud pobíráte českou podporu v nezaměstnanosti a chcete si hledat zaměstnání v jiném členském státě EU, Norsku, Islandu, Lichtenštejnsku nebo Švýcarsku, můžete za určitých podmínek požádat o transfer českých dávek do zahraničí.
Jak postupovat
- Musíte být evidováni na Úřadu práce ČR alespoň 28 dní.
- Požádáte Úřad práce ČR o vystavení dokumentu PD U2.
- Úřadem práce ČR se dohodnete na dni odjezdu, který bude uveden v dokumentu PD U2.
- Do 7 dnů od odjezdu z České republiky se musíte zaregistrovat na zahraničním úřadu práce.
- Musíte plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání podle pravidel daného státu.
Výplata české podpory během hledání práce v zahraničí
Po registraci v zahraničí informuje zahraniční úřad práce Úřad práce ČR, že jste splnili registrační povinnost.
Následně bude Úřad práce ČR pokračovat ve výplatě podpory v nezaměstnanosti.
Maximální doba pobírání české podpory v zahraničí
Českou podporu v nezaměstnanosti lze při hledání práce v jiném členském státě pobírat maximálně po dobu 6 měsíců, pokud tato doba nepřekročí zbývající podpůrčí dobu.
V praxi se nejčastěji jedná o období 4 měsíců.
Bydliště (centrum zájmu)
Co se rozumí bydlištěm
Pro účely koordinace sociálního zabezpečení se bydlištěm rozumí centrum zájmu osoby.
Nemusí se tedy vždy shodovat:
- s trvalým pobytem,
- s přechodným pobytem.
Pokud jste naposledy pracovali v jiném členském státě a po návratu do České republiky požádáte o podporu v nezaměstnanosti, bude Úřad práce ČR posuzovat, zda jste si během pobytu v zahraničí zachovali centrum zájmu v České republice.
Jak se centrum zájmu posuzuje
Při posuzování bydliště se vychází z judikatury Soudního dvora EU, článku 11 nařízení č. 987/2009 a rozhodnutí Správní komise č. U2 ze dne 12. června 2009.
Posuzují se zejména následující skutečnosti:
Délka a nepřetržitost pobytu
Například:
- kopie letenek,
- jízdenky,
- další doklady o pobytu v jednotlivých státech.
Stabilita a povaha výdělečné činnosti
Například:
- pracovní smlouva,
- další dokumenty související se zaměstnáním.
Rodinná situace a rodinné vazby
- Posuzuje se zejména, kde má osoba své nejbližší rodinné vazby.
Situace v oblasti bydlení
Například:
- nájemní smlouva,
- jiné doklady o bydlení.
Nevýdělečné aktivity
- Zohledňují se také další osobní a společenské vazby.
Daňová rezidence
- Posuzuje se stát, ve kterém je osoba považována za daňového rezidenta.
Dotazník pro určení státu bydliště
Informace potřebné pro posouzení centra zájmu získává Úřad práce ČR prostřednictvím Dotazníku pro určení státu bydliště, který vyplňuje žadatel o dávky v nezaměstnanosti, jenž naposledy pracoval v jiném členském státě EU.
Na základě údajů uvedených v dotazníku Úřad práce ČR posuzuje, zda bylo během výkonu práce v zahraničí zachováno bydliště (centrum zájmu) v České republice.
Dotazník se zpravidla nepředkládá osobám, které pracovaly v zahraničí méně než jeden rok.
Nelze automaticky předpokládat, že po návratu z jiného členského státu vznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti v České republice. Každý případ je posuzován individuálně.
Dokument S1
Zachování bydliště v České republice lze doložit také přenositelným dokumentem S1.
Tento dokument vystavuje instituce zdravotního pojištění ve státě zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti za účelem zachování nároku na zdravotní péči ve státě bydliště.
Přeshraniční pracovníci
Kdo je přeshraniční pracovník
Přeshraniční pracovníci představují výjimku z obecného pravidla, podle kterého se dávky v nezaměstnanosti nárokují ve státě poslední výdělečné činnosti.
Jedná se o osoby, které:
- pracují v jiném státě, než ve kterém bydlí,
- zachovaly si bydliště (centrum zájmu) ve státě původu,
- do jiného státu se přesunuly pouze za účelem výkonu zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti.
V určitých situacích mohou tito pracovníci žádat o dávky v nezaměstnanosti ve státě bydliště.
Pendleři
Specifickou skupinou přeshraničních pracovníků jsou příhraniční pracovníci (pendleři).
Jde o osoby, které:
- pracují v jednom státě,
- bydlí v jiném státě,
- vracejí se do státu bydliště alespoň jednou týdně.
Důležité upozornění:
Pendleři mohou žádat o dávky v nezaměstnanosti pouze ve státě svého bydliště.
Sčítání dob pojištění
Kdy lze započítat zahraniční doby pojištění
Doby pojištění získané v jiných členských státech lze zohlednit, pokud:
- jste poslední výdělečnou činnost vykonávali v České republice, nebo
- jste byli přeshraničním pracovníkem a během práce v jiném členském státě jste si zachovali bydliště v České republice.
Jak prokázat zahraniční dobu pojištění
Zahraniční doby pojištění musí být doloženy přenositelným dokumentem U1.
Pokud zahraniční instituce potvrdí dobu:
- nepojištěného zaměstnání nebo
- nepojištěné samostatné výdělečné činnosti,
může ji Úřad práce ČR za určitých podmínek uznat jako dobu pojištění. Musí však být splněno, že:
- v zahraničí nebylo možné se pro případ nezaměstnanosti pojistit,
- podle českých právních předpisů by se jednalo o dobu pojištěnou.
Podpora v nezaměstnanosti v České republice
Jak se podpora vypočítává
Pokud splníte podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti, vypočítá se její výše z:
- průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání, nebo
- posledního vyměřovacího základu.
Výše podpory
Podpora v nezaměstnanosti činí:
| Období podpůrčí doby | Výše podpory |
|---|---|
| První 2 měsíce | 80 % |
| Další 2 měsíce | 50 % |
| Zbývající podpůrčí doba | 40 % |
Výše podpory se stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.
Maximální výše podpory
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti v České republice odpovídá 0,8násobku průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího roku.
Pro rok 2026 činí maximální podpora: 38 537 Kč měsíčně.
Přenositelné dokumenty U1 a U2
Dokument U1 – potvrzení dob pojištění
K čemu slouží dokument U1
Dokument U1 slouží k potvrzení:
- dob pojištění,
- výdělků,
- dalších údajů potřebných pro posouzení nároku na dávky v nezaměstnanosti.
Pokud osoba nesplní minimální dobu pojištění požadovanou právními předpisy státu, ve kterém žádá o dávky v nezaměstnanosti, mohou být za stanovených podmínek zohledněny také doby pojištění získané v jiném státě EU, EHP nebo ve Švýcarsku.
Tyto doby je zpravidla nutné doložit formulářem U1.
Příslušná instituce si může vyžádat také:
- formulář U002,
- formulář U017,
- formulář U004 (potvrzení o výdělku).
Kdo dokument U1 vystavuje
Dokument U1 vystavují příslušné zahraniční instituce, zpravidla úřady práce nebo jiné instituce služeb zaměstnanosti.
Dokument U2 – zachování nároku na dávky
K čemu slouží dokument U2
Dokument U2 potvrzuje možnost zachovat si nárok na dávky v nezaměstnanosti při hledání práce v jiném členském státě EU, EHP nebo ve Švýcarsku.
Podstatou transferu dávek je možnost:
- odjet hledat práci do jiného státu,
- zachovat si postavení uchazeče o zaměstnání,
- pokračovat v pobírání podpory v nezaměstnanosti přiznané státem, který osoba opouští.
Kdo dokument U2 vystavuje
Dokument U2 vystavuje příslušná instituce státu, ve kterém osoba pobírá dávky v nezaměstnanosti.
Vystavení dokumentu je možné pouze na základě žádosti uchazeče o zaměstnání a po splnění všech zákonných podmínek.