Občané České republiky nepotřebují pro práci v Litvě od 1. 5. 2004 pracovní povolení. Jejich zaměstnávání se řídí stejnými podmínkami jako zaměstnávání litevských občanů.
KDE HLEDAT PRÁCI
Pro vyhledání volného místa můžete využít:
- EURES - Evropský portál pracovní mobility – EURES (europa.eu) - Vyhledávač míst - EURES - Najít pracovní místo - Evropská komise (europa.eu)
- Portál litevského úřadu práce – Užimtumo tarnyba - www.uzt.lt
Komerční portály s nabídkou volných pracovních míst v Litvě, např.:
Tisk: Většina litevských novin otiskuje i nabídku a poptávku volných pracovních míst.
Agentury práce (įdarbinimo agentūrų):
Životopis:
Většina velkých litevských firem si vede svou vlastní databázi životopisů, takže je možné zaslat životopis přímo jim.
Vytvořit životopis a motivační dopis můžete např. zde
V případě, že jste v evidenci českého Úřadu práce a máte nárok na podporu v nezaměstnanosti, můžete využít tzv. transferu podpory v nezaměstnanosti do jiného státu EU/EHP nebo Švýcarska pomocí formuláře U2 za účelem hledání zaměstnání v tomto státě. Žadatel musí na českém úřadu práce požádat o vystavení formuláře U2. Na základě tohoto formuláře se během 8 dní od data odjezdu z ČR (data budou upřesněna přímo na formuláři) zaregistruje na příslušném úřadu práce v Litvě a zajistí si tak pobírání exportovaných českých dávek v nezaměstnanosti.
Bližší informace vám podá český Úřad práce, kde jste zaevidováni.
REGULOVANÁ POVOLÁNÍ
Pokud jste se rozhodli pracovat v Litvě, je nutné zjistit, zda povolání, které chcete vykonávat, je či není regulované.
Neregulované povolání: není-li vámi vybrané povolání v Litvě regulované, jste oprávněni toto povolání vykonávat stejně jako státní příslušníci Litvy. Rozhodnutí o přijetí je pak na potenciálním zaměstnavateli.
Regulované povolání - pro výkon regulovaného povolání nebo činnosti jsou právními předpisy Litvy stanoveny určité požadavky, jejichž splnění podmiňuje výkon tohoto povolání. Určitými požadavky se rozumí např. stupeň a obor vzdělání, délka praxe nebo např. zdravotní způsobilost. K provozování některých profesí může být vyžadována také znalost jazyka. Před odjezdem je nutné ověřit, zda zamýšlené povolání patří k regulovaným profesím.
Seznam regulovaných profesí (Reglamentuojamos profesijos) v Litvě zde.
Pro účely uznání odborné kvalifikace je nutné vyhledat odborný uznávací orgán pro konkrétní povolání. Informace o procesu a uznávacích orgánech v Litvě jsou dostupné zde: Inovacijų agentūra
Pro uznávání vysokoškolského vzdělání (tzv. akademická kvalifikace), je možné využít mezinárodní síť Národních informačních středisek pro akademické uznávání (NARIC), viz. www.enic-naric.net/.
REGISTRACE K POBYTU
Český občan s platným pasem anebo občanským průkazem může na litevském území legálně pobývat bez povolení k pobytu po dobu 3 měsíců. Pokud si budete v Litvě hledat práci, můžete zde pobývat další 3 měsíce bez povolení. Před překročením této doby je třeba zažádat o povolení k pobytu.
Více informací na: Ministerstvo zahraničních věcí Litevské republiky a Migrační odbor Ministerstva vnitra Litevské republiky.
DLOUHODOBÝ POBYT OBČANA EU ZA ÚČELEM VÝKONU ZAMĚSTNÁNÍ
Pokud budete v Litvě pobývat déle než 3 měsíce, zažádejte si o povolení k pobytu. Cizincům, kteří chtějí na území Litvy žít, se vydává povolení k přechodnému nebo trvalému pobytu. Občané EU mohou získat povolení k přechodnému pobytu v případě, že mají v úmyslu pracovat v Litevské republice na základě pracovní smlouvy, vykonávat průmyslovou nebo obchodní činnost, poskytovat nebo získávat služby, žít s dostatečným příjmem nebo získat vzdělání. Dlouhodobě může český občan pobývat na území Litvy na základě platného pasu nebo občanského průkazu v případě, že nepředstavuje přítěž sociálnímu systému.
O povolení k pobytu si v případě zájmu může český občan zažádat prostřednictvím litevského migračního informačního systému (MIGRIS) na Migračním odboru Ministerstva vnitra. Migrační odbor by měl o povolení k pobytu rozhodnout do 1 měsíce. Přechodné povolení k pobytu se vydává až na dobu 5 let s výjimkou studentů, kterým se povolení vydává na dobu jednoho roku. Trvalý pobyt se vydává občanům EU, kteří v Litevské republice legálně pobývají déle než 5 let, mají bydliště na území Litevské republiky nebo mají dostatečný legální příjem. K žádosti o povolení k pobytu je třeba předložit platný cestovní doklad, dokument osvědčující důvod žádosti (např. pracovní smlouva; potvrzení zaměstnavatele, který vás vysílá do Litevské republiky; doklad, že jste vlastníkem společnosti registrované v Litvě nebo živnostenského listu registrovaného v Litvě; případně další dokumenty opravňující Vás pobyt v Litvě). Je nutné doložit originální dokumenty, biometrické údaje a vyplněnou žádost. Za vydání povolení k pobytu se platí poplatek.
Podrobné informace naleznete na stránkách Migračního odboru Ministerstva vnitra Litevské republiky: www.migracija.lt
SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ – ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ
Systémy sociálního zabezpečení jednotlivých členských zemí EU/EHP jsou koordinovány tak, aby migrující pracovníci neztráceli svá práva v důsledku změny místa pobytu a výkonu práce. Příspěvky na sociální a zdravotní pojištění migrující pracovníci odvádějí v jedné členské zemi. Jednotlivé systémy sociálního zabezpečení a práva v této oblasti koordinují Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a 987/2009.
Do působnosti litevského ministerstva sociálního zabezpečení a práce (Socialinės apsaugos ir darbo ministerija - Ministerstvo vnitra – Ministerstvo sociálního zabezpečení a práce Litevské republiky) spadá Rada státního fondu sociálního zabezpečení – Valstybinio socialinio draudimo fondo valdyba (Sodra) zodpovědná za pojistné systémy v oblasti důchodů, nemocí, mateřských dávek, pracovních úrazů a nemocí z povolání a litevské služby zaměstnanosti – Užimtumo tarnyba. Systém zdravotní péče spadá do kompetence litevského Ministerstva zdravotnictví (Sveikatos apsaugos ministerija - Ministerstvo zdravotnictví Litevské republiky), v jehož působnosti je také Národní fond zdravotního pojištění (Valstybinė ligonių kasa - Domov - Národní fond zdravotního pojištění pod Ministerstvem zdravotnictví).
Zdravotní pojištění:
Občané ČR, kteří chtějí vycestovat do jiného státu EU/EHP za účelem hledání zaměstnání, jsou až do okamžiku zahájení výdělečné činnosti v zahraničí českými pojištěnci. Do té doby mohou v případě nutnosti v jiném státě EU/EHP čerpat zdravotní péči na základě EHIC vystaveného českou zdravotní pojišťovnou. Musí si ovšem stále platit české pojistné. Od data zahájení výdělečné činnosti v zahraničí přestávají být českými pojištěnci a nemají žádný nárok z EHIC vystaveného českou zdravotní pojišťovnou.
Čeští pojištěnci jsou o zahájení výdělečné činnosti v jiném členském státě EU/EHP povinni bezodkladně (do 8 dnů) informovat svou dosavadní českou zdravotní pojišťovnu a vrátit jí EHIC (pokud jim byl vystaven). V případě nesplnění této oznamovací povinnosti mohou být sankcionováni v souladu s českými právními předpisy.
Odjezd za prací sjednanou od konkrétního termínu: Pokud občané ČR znají datum zahájení výdělečné činnosti v zahraničí již před odjezdem z ČR, je nutné jej oznámit české zdravotní pojišťovně a domluvit se na postupu odevzdání karty EHIC. Na přechodnou dobu do zahájení výdělečné činnosti v zahraničí je možné požádat o vystavení Potvrzení dočasně nahrazující EHIC.
Souběh zaměstnání:
Při souběhu pracovních činností ve 2 zemích EU/EHP či Švýcarsku bude nutné jednat s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a příslušnou zdravotní pojišťovnou.
1) Souběžný výkon zaměstnání ve dvou nebo více členských zemích EU/EHP
Podle evropských koordinačních nařízení podléhají zaměstnanci ve dvou a více členských státech EU/EHP právním předpisům pouze jednoho státu (zpravidla se jedná o zemi bydliště). Tito zaměstnanci odvádějí ve státě pojištění příspěvky na pojistné i z příjmů z činností vykonávaných v jiném členském státě EU/EHP.
2) Souběžný výkon zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti (SVČ) v zemích EU/EHP
Občané, kteří nepřeruší svou SVČ v jednom státě EU/EHP a současně začnou pracovat jako zaměstnanci v jiném státě EU/EHP, budou podléhat právním předpisům o sociálním zabezpečení (odvody pojistného a pobírání dávek) v zemi výkonu zaměstnání.
Příslušnost k právním předpisům jednoho státu pro osoby pracující v několika zemích současně, nebo pro vyslané osoby, se dokládá potvrzením o příslušnosti k právním předpisům – formulářem A1 (dříve E 101 a E 103). V ČR jej vystavuje ČSSZ (www.cssz.cz).
Občané, kteří pracují v jiné členské zemi EU/EHP a bydlí nadále v ČR (pravidelně se vrací), mohou požádat svou zahraniční zdravotní pojišťovnu o vydání formuláře S1 (dříve E 106). Tento formulář zajišťuje nárok na plnou zdravotní péči i v ČR a předkládá se české zdravotní pojišťovně, u níž byl pojištěnec naposledy pojištěn. Podobnou možnost mají i vyživovaní nezaopatření rodinní příslušníci těchto občanů.
Po ukončení výdělečné činnosti v jiném státě je nutné oznámit české zdravotní pojišťovně opětovnou příslušnost k českým právním předpisům o povinném zdravotním pojištění a zároveň doložit doby pojištění ze zahraničí (nejlépe některým z těchto formulářů: E 104, S041, E 106, S1 nebo S072), aby v ČR nebylo vyžadováno doplacení pojistného.
Bližší informace:
Kancelář zdravotního pojištění: www.kancelarzp.cz
Česká správa sociálního zabezpečení: www.cssz.cz
Povinné zdravotní pojištění v Litvě:
Povinné zdravotní pojištění (Privalomasis sveikatos draudimas neboli PSD) umožňuje bezplatný přístup k většině zdravotních služeb a spravuje ho Národní fond zdravotního pojištění (Valstybinė ligonių kasa neboli VLK). Pokud osoba není zdravotně pojištěna, musí si tyto služby hradit sama. Zaměstnancům je povinné zdravotní pojištění strháváno z platu.
Povinné zdravotní pojištění musí platit:
- občané Litvy a cizinci s trvalým pobytem na území Litevské republiky,
- cizinci, kteří na území Litvy mají přechodný pobyt a jsou legálně zaměstnaní na základě pracovní smlouvy a jeho nezletilí rodinní příslušníci,
- cizinci, kterým byla na území Litvy udělena doplňková ochrana podle právních předpisů EU o koordinaci sociálního zabezpečení.
Dále jsou pojištěni:
- zaměstnanci,
- nezletilí,
- důchodci,
- zdravotně postižení; nezaměstnaní, kteří jsou registrováni na úřadu práce Litevské republiky,
- rodiče na mateřské, otcovské, rodičovské dovolené,
- žáci a studenti.
Úplný seznam státem pojištěných osob naleznete zde.
Ti, kteří se rozhodnou přijet za lékařskou péčí do Litvy, by se měli nejprve seznámit s postupem pro náhradu nákladů na zdravotní péči v zemi, kde jsou pojištěni a zjistit, zda je vyžadováno předchozí povolení. Tyto informace poskytuje národní kontaktní místo pro přeshraniční zdravotní péči zde.
Pro cestování v rámci zemí EU si požádejte o litevský Evropský průkaz zdravotního pojištění, který Vás opravňuje čerpat nezbytnou lékařskou péči jako rezidenti jednotlivých států EU. Více informací zde.
Sociální pojištění:
Sociální systém Litvy je založen na principu průběžného penzijního systému (pay-as-you-go). Příspěvky zaměstnavatele a zaměstnance se počítají jako procento z platu placeného zaměstnanci.
Osoby zaměstnané na základě pracovních smluv jsou kryty ze státního povinného sociálního pojištění. Mzdy a platy se obvykle vyplácejí na bankovní účet zaměstnance.
Příspěvky na sociální zabezpečení:
Hlavním cílem státního systému sociálního zabezpečení je zaručit příjem pojištěným, pokud nejsou schopni pracovat z důvodu nemoci, mateřství, věku, zdravotního postižení nebo z jiných důvodů. Tyto daně platí jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec. Příspěvky na sociální zabezpečení musí platit i osoby samostatně výdělečně činné, sportovci, umělci a další. Více informací zde.
Systém pojištění a sociální ochrany pro zaměstnance v Litvě zahrnuje:
- dávky v nemoci, dávky v mateřství, otcovské dávky, dávky v invaliditě, pozůstalostní dávky,
- dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání,
- starobní důchod,
- rodinné dávky,
- dávky v nezaměstnanosti nebo při nízkých příjmech.
Detailní informace, podmínky vzniku nároku a odkazy na příslušné instituce naleznete na webu Migracijos informacijos centras - micenter.lt
Související odkazy:
Úřad práce Litevské republiky (Užimtumo tarnyba)
Ministerstvo zdravotnictví Litevské republiky (Lietuvos Respublikos sveikatos apsaugos ministerija)
Informace k systémům sociální ochrany můžete nalézt v databázi MISSOC:
www.ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1119&langId=cs
DAŇ Z PŘÍJMŮ
Pokud pracujete v Litvě, podléháte zdanění příjmů ze závislé nebo samostatné výdělečné činnosti, které jsou získány na území Litvy. Zdanění se vztahuje jak na rezidenty, tak na nerezidenty, a to za příjem dosažený v Litvě.
Daň z příjmu fyzických osob (PIT / GPM)
U zaměstnanců je daň z příjmů fyzických osob (gyventojų pajamų mokestis – GPM) odváděna přímo zaměstnavatelem formou srážky ze mzdy. Daň z příjmů se rovněž vztahuje na další druhy příjmů, které nesouvisejí se zaměstnáním, například příjmy z prodeje nemovitostí nebo kapitálové příjmy.
Od 1. 1. 2026 Litva uplatňuje progresivní sazby daně z příjmů fyzických osob:
- 20 % z části ročního příjmu do 36násobku průměrné mzdy
- 25 % z části ročního příjmu mezi 36 a 60násobkem průměrné mzdy,
- 32 % z části ročního příjmu nad 60násobek průměrné mzdy.
Pro účely stanovení daňového pásma se většina příjmů sčítá.
Zvláštní sazba 15 % se uplatňuje na vybrané druhy příjmů, které nejsou zahrnovány do progresivního základu daně (např. některé kapitálové příjmy nebo dividendy). U osob samostatně výdělečně činných se zdanění liší podle konkrétního režimu podnikání a výše příjmů; v některých případech mohou být uplatněny snížené sazby, případně následně progresivní zdanění. Sazba 0 % se neuplatňuje jako běžná daňová sazba pro standardní příjmy.
Nerezidenti jsou zdaňováni stejnými sazbami jako rezidenti, pokud jde o příjmy dosažené na území Litvy.
Státní sociální pojištění (Sodra)
Zaměstnanci v Litvě odvádějí na státní sociální pojištění přibližně 19,5 % z hrubé mzdy. U vyšších příjmů existují limity, po jejichž dosažení se pojistné neodvádí nebo se jeho výše mění. Účast v penzijním systému druhého pilíře (Tier II) je dobrovolná, standardní příspěvek činí přibližně 2 %.
Daň z příjmu právnických osob (CIT)
Daň z příjmů právnických osob je v Litvě standardně stanovena ve výši 15 %. Tato daň se vztahuje na čistý zisk společnosti dosažený během zdaňovacího období. Pro malé podniky a začínající společnosti mohou platit snížené sazby za splnění zákonných podmínek.
Daň z přidané hodnoty (DPH)
Standardní sazba daně z přidané hodnoty v Litvě činí 21 %. Vedle toho se uplatňují snížené sazby DPH ve výši 9 % a 5 % na vybrané druhy zboží a služeb.
Související zdroje:
Tax changes from 1st of January 2026 – Juriscon
Lithuania – Changes in Taxation of Personal Income as of 2026
Mezinárodní zdanění
V případě, že budete během daňového roku např. pracovat ve více státech, nebo budete mít bydliště v jednom státě a pracovat v jiném, pak bude pravděpodobně nutné určit vaši daňovou příslušnost (daňovou rezidenci) a rozsah zdanění v konkrétním státě.
V zemích, kde poplatník není daňovým rezidentem, daní jen příjmy, které získá na území tohoto státu. V zemi, kde je poplatník daňovým rezidentem, musí danit své celosvětové příjmy.
Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů je český daňový rezident, tj. poplatník s neomezenou daňovou povinností, ten, který má na území ČR „bydliště“ nebo se zde „obvykle zdržuje“. Daňová povinnost se vztahuje nejen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, ale i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.
Pokud dojde k situaci, že dva nebo více států vznese nárok na zdanění jednoho příjmu, použije se bilaterální smlouva o zamezení dvojího zdanění, která je mezi těmito státy uzavřena.
Mezi Českou republikou a Litvou platí od 8.8.1995 bilaterální dohoda o zamezení dvojího zdanění: www.mfcr.cz/cs/legislativa/dvoji-zdaneni/prehled-platnych-smluv
ZTRÁTA ZAMĚSTNÁNÍ A UKONČENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU
Migrující pracovníci spadají pod sociální systém toho státu, na jehož území pracují a odvádějí příspěvky na sociální zabezpečení. Na základě těchto odvodů pak tento stát poskytuje sociální dávky, včetně dávek v nezaměstnanosti. Jestliže jste naposledy pracoval/a (jste osobou částečně nebo přerušovaně nezaměstnanou) v jiném členském státě EU/EHP/Švýcarsku, požádejte o dávky v nezaměstnanosti tamní úřad práce (viz Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) o koordinaci systémů sociálního zabezpečení č. 883/2004).
Registrace na Užimtumo tarnyba:
Registrovat se na Užimtumo tarnyba můžete osobně nebo elektronicky na adrese www.uzt.lt. Při registraci po Vás bude požadován zejména:
- platný doklad totožnosti (občanský průkaz, cestovní pas);
- doklad osvědčující vzdělání, kvalifikaci (je vyžadován úřední překlad do litevštiny);
- přenositelný dokument U2 (v případě, že budete uplatňovat podporu v nezaměstnanosti z jiného státu EU).
V případě, že hodláte hledat nové zaměstnání v jiném státě EU/EHP nebo ve Švýcarsku a splníte-li podmínky pro vznik nároku na dávky v nezaměstnanosti dle právních předpisů státu posledního zaměstnání, po čtyřech týdnech evidence na zahraničním úřadu práce (v odůvodněných případech lze lhůtu zkrátit) můžete požádat o převod těchto dávek do jiného státu pomocí formuláře U2. Jedná se o možnost tzv. „transferu“ dávek, kdy nezaměstnaná osoba má možnost hledat práci v jiném členském státě a nadále pobírat dávky v nezaměstnanosti od státu posledního zaměstnání.
Pokud máte zájem o export dávek v nezaměstnanosti do jiného státu EU, obraťte se na Státní fond sociálního zabezpečení (Sodra). Exportovat dávky v nezaměstnanosti z Litvy do jiného státu EU můžete až po dobu 3 měsíců.
Pokud se nehodláte registrovat na úřadě práce v Litvě, můžete si požádat o vystavení formuláře U1 (E301), který potvrzuje doby sociálního pojištění získané v Litvě.
V Litvě vystavuje formulář U1 Státní fond sociálního zabezpečení (Sodra) – doplňující informace a žádost o formulář U1 je ke stažení zde: https://sodra.lt/wp-content/uploads/2025/07/prasymas-isduoti-u1-dokumenta-2021-07-01.docx?lang=en
Pokud jste registrováni v České republice na úřadě práce a potřebujete doložit předchozí doby pojištění získané v Litvě pro účel zjištění nároku na českou podporu v nezaměstnanosti, požádejte o vystavení formuláře U1 (E301) písemně prostřednictvím ÚP ČR.
PRACOVNÍ PODMÍNKY
V Litvě je možné vykonávat pracovní činnost od 16 let. Osoby ve věku od 14 do 16 let mohou pracovat pouze výjimečně, a to na lehkých pracích, které neohrožují jejich zdraví, bezpečnost ani školní docházku, vždy za splnění zákonných podmínek a se souhlasem rodičů nebo zákonných zástupců. Plný výkon práce bez zvláštních omezení je možný od 18 let.
Standardní pracovní doba v Litvě činí 8 hodin denně a 40 hodin týdně. Celková pracovní doba v období sedmi po sobě jdoucích dnů, včetně práce přesčas, by neměla v průměru přesáhnout 48 hodin. V určitých případech může být pracovní doba prodloužena, avšak pouze za podmínek stanovených zákonem a se souhlasem zaměstnance.
Mzda se zpravidla vyplácí dvakrát měsíčně, nejčastěji bezhotovostně na bankovní účet zaměstnance. Na základě písemné dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem je možné sjednat výplatu mzdy jednou měsíčně. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci informace o vyplacené mzdě a provedených srážkách, tedy výplatní pásku nebo obdobný mzdový přehled.
Minimální mzda v Litvě je stanovena zákonem. Aktuální minimální měsíční hrubá mzda činí 1 153 EUR a minimální hrubá hodinová mzda 7,05 EUR. Tyto částky se mohou v čase měnit na základě rozhodnutí litevské vlády.
Minimální mzda, výplatní termíny, zkušební doba, pracovní doba, nárok na dovolenou, práce o svátcích, práce přesčas a další pracovní podmínky jsou upraveny litevskou pracovněprávní legislativou a případně kolektivními smlouvami. Základní nárok na dovolenou činí zpravidla 20 pracovních dnů ročně.
Pracovní poměr musí být vždy sjednán na základě písemné pracovní smlouvy. Pracovní smlouva by měla obsahovat zejména identifikační údaje zaměstnavatele a zaměstnance, místo výkonu práce, druh a náplň práce, pracovní dobu, platové a mzdové podmínky, výplatní termíny, případně délku zkušební doby a další práva a povinnosti vyplývající z pracovního poměru.
Nejasnosti a pochybnosti týkající se pracovních podmínek, pracovní smlouvy apod. můžete konzultovat s: Státní inspektorát práce (Valstybinė darbo inspekcija) - Domov - Státní inspektorát práce
Stížnosti na porušování základních práv a svobod můžete také uplatňovat v Kanceláři veřejného ochránce práv (Lygių galimybių kontrolieriaus tarnyba). Stížnosti se podávají písemně.
Související odkazy:
Remuneration - Valstybinė darbo inspekcija
Payroll in Lithuania – Leinonen Lithuania
DÁVKY V MATEŘSTVÍ A RODIČOVSTVÍ
Obecný přehled o dávkách a podporách určených rodinám s dětmi můžete nalézt na portále evropské komise: www.ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1119&langId=lt nebo na stránkách Státního fondu sociálního zabezpečení (Sodra): Rodinné výhody – "Sodra"
Nárok na mateřské a další dávky mají osoby, které přispívaly do systému sociálního zabezpečení 12 měsíců v posledních 24 měsících.
Mateřské dávky:
Mateřská dávka v Litvě je dávkou nemocenského pojištění a je vyplácena státní institucí Sodra. Nárok na tuto dávku vzniká osobám, které jsou účastny systému sociálního pojištění a splňují zákonné podmínky.
Mateřská dovolená trvá celkem 126 kalendářních dnů. Z tohoto období připadá 70 dnů před očekávaným dnem porodu a 56 dnů po narození dítěte. V případě porodních komplikací nebo narození vícerčat se mateřská dovolená prodlužuje o dalších 14 kalendářních dnů, tedy na celkových 140 dnů.
Výše mateřské dávky činí 77,58 % kompenzačního výdělku. Kompenzační výdělek se stanovuje z příjmů, ze kterých bylo odvedeno nemocenské pojištění, zpravidla za posledních dvanáct po sobě jdoucích měsíců před vznikem nároku na dávku. Zákon stanoví také minimální výši mateřské dávky, která se pravidelně upravuje a je navázána na systém sociálního pojištění.
Nástup na mateřskou dovolenou je stanoven ve spolupráci s lékařem. Lékař vystaví elektronické potvrzení o mateřské dovolené, které může být vydáno nejdříve po 30. týdnu těhotenství a zahrnuje období těhotenství a porodu. Po vystavení potvrzení je nutné informovat zaměstnavatele, který připraví potřebné podklady a oznámí nástup na mateřskou dovolenou instituci Sodra.
Žádost o mateřskou dávku lze podat online, poštou nebo osobně na místně příslušné pobočce Sodra.
Otcovské dávky:
Otec dítěte má v Litvě nárok na otcovskou dovolenou v délce 30 kalendářních dnů. Tuto dovolenou může čerpat flexibilně, a to kdykoli od narození dítěte až do doby, než dítě dosáhne věku jednoho roku. Konkrétní termín čerpání si otec volí po dohodě se zaměstnavatelem.
Otcovská dávka je dávkou nemocenského pojištění a je vyplácena státní institucí Sodra. Výše dávky činí 77,58 % kompenzačního výdělku, který se vypočítává z příjmů, ze kterých bylo odváděno nemocenské pojištění, zpravidla za předchozí rozhodné období.
O čerpání otcovské dovolené je nutné nejprve požádat zaměstnavatele. Po schválení dovolené zaměstnancem a zaměstnavatelem podává otec žádost o otcovskou dávku instituci Sodra. Žádost lze podat elektronicky, poštou nebo osobně na místně příslušné pobočce Sodra.
Více zde: Dávka pro otcovství – "Sodra"
Nárok na dávky v mateřství/otcovství a péči o dítě mají všechny osoby, které mají v posledních 24 měsících alespoň 12 měsíců záznam v evidenci sociálního pojištění v mateřství. Poslední zaměstnání této osoby musí být v Litvě.
Rodičovská dovolená v Litva navazuje na mateřskou dovolenou. Rodičovská dávka je dávkou nemocenského pojištění a je vyplácena státní institucí Sodra osobám, které splňují podmínky účasti na sociálním pojištění. Rodiče si mohou zvolit jednu ze dvou variant čerpání rodičovské dovolené. První variantou je čerpání do doby, než dítě dosáhne věku jednoho roku, přičemž rodičovská dávka činí 77,58 % kompenzačního výdělku. Druhou variantou je prodloužené čerpání rodičovské dovolené do doby, než dítě dosáhne věku dvou let; v tomto případě je dávka vyplácena ve výši 54,31 % kompenzačního výdělku během prvního roku a 31,03 % kompenzačního výdělku během druhého roku. Po dosažení dvou let věku dítěte je možné čerpat rodičovskou dovolenou až do tří let věku dítěte, avšak toto období již není finančně hrazeno a jedná se o neplacené volno. Rodičovskou dovolenou může čerpat matka nebo otec dítěte, případně se mohou v jejím čerpání střídat v souladu s platnou litevskou legislativou.
Více zde: Child/adopted (since 1 January 2023) - Sodra
Přídavek na dítě:
Přídavek na dítě v Litva je univerzální rodinnou dávkou vyplácenou státem na každé nezaopatřené dítě. Nárok na přídavek vzniká zpravidla do dosažení 18 let věku dítěte. V případě pokračujícího studia může být výplata dávky prodloužena až do 23 let věku dítěte.
Vedle základního přídavku na dítě může vzniknout nárok také na dodatečný příplatek, zejména u rodin s nízkými příjmy, rodin vychovávajících více dětí nebo v případě dítěte se zdravotním postižením. Podmínky nároku a výše těchto příplatků závisí na průměrném příjmu rodiny a jsou stanoveny zákonem.
Výše přídavku na dítě i případných příplatků se pravidelně upravuje a může se měnit v závislosti na rozhodnutí litevské vlády a aktuální ekonomické situaci. Žádost o přídavek na dítě lze podat osobně nebo elektronicky u příslušného úřadu. O dávku se obvykle žádá jednorázově a při splnění podmínek je následně vyplácena po celou dobu trvání nároku.
DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE
Velvyslanectví ČR v Litvě:
www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/evropa/litva/kontaktni_cesky_urad/index.html
Velvyslanectví Litvy v ČR:
Více o Litvě:
www.businessinfo.cz/navody/litva-souhrnna-teritorialni-informace/
Tiskové agentury:
BNS – Baltic News Service – www.bns.lt (LT, EN, RU)
ELTA – Litevská zpravodajská agentura – www.elta.lt (LT, EN, RU)
Denní zpravodajství:
Verslo žinios (hospodářské noviny) – www.vz.lt/ (LT)
Lietuvos rytas (denník s nejvyšším nákladem) – www.lrytas.lt (LT)
15 min.lt – online zpravodajství – www.15min.lt (LT, EN, RU)
ALFA – online zpravodajství – www.alfa.lt (LT)
BALSAS – online zpravodajství – www.balsas.lt (LT)
Ekonomika – online zpravodajství – www.ekonomika.lt (LT)
Další zdroje:
Invest Lithuania (vládní agentura na podporu investic) – www.investlithuania.com (LT, EN)
Investiční fórum – www.investorsforum.lt (LT, EN)
Další externí odkazy:
Hlavní portál litevského internetu