Pomoc v hmotné nouzi - obecné informace a vymezení některých pojmů

Systém pomoci v hmotné nouzi

• Upravuje ji zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů.
• Je formou pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, motivující tyto osoby k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb.
• Je jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení.
• Součástí systému je základní sociální poradenství vedoucí k řešení hmotné nouze nebo jejímu předcházení.

Uvedené informace jsou pouze zjednodušené a orientační. Úplné podmínky pro přiznání dávek pomoci v hmotné nouzi jsou uvedeny v právním předpise nebo je na základě podrobnějších znalostí o konkrétní situaci vysvětlí pracovníci příslušných poboček Úřadu práce ČR.

Zákon o pomoci v hmotné nouzi

• Vymezuje situace spojené s nedostatečným zabezpečením základní obživy, bydlení a mimořádnými událostmi.
• Napomáhá řešení některých nárazových životních situací.
• Stanovuje, že každá osoba má nárok na poskytnutí základních informací, které vedou nejenom k řešení její současné situace, ale i k předcházení vzniku hmotné nouze.
• Nedílnou součástí pomoci v hmotné nouzi je sociální práce s klienty.
• V oblasti pomoci v hmotné nouzi plní v rámci sociální práce některé úkoly rovněž pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady.

Dávky a jejich výplata

Dávkami, kterými se řeší pomoc v hmotné nouzi, jsou:

• dávky mimořádné okamžité pomoci (mají více typů).

O dávkách pomoci v hmotné nouzi rozhodují a vyplácejí je příslušné krajské pobočky Úřadu práce ČR.

Místní příslušnost

Místní příslušnost krajské pobočky Úřad práce ČR se řídí podle:

• místa, kde osoba bydlí nebo kde se skutečně zdržuje,
• v situaci, která vyžaduje poskytnutí mimořádné okamžité pomoci a ke které došlo mimo správní obvod krajské pobočky Úřadu práce ČR, kde osoba bydlí nebo kde se skutečně zdržuje, je místně příslušnou krajská pobočka Úřadu práce ČR, v jejímž správním obvodu k této situaci došlo.

Osoba v hmotné nouzi

• Jde v zásadě o stav, kdy osoba či rodina nemá dostatečné příjmy a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro společnost.
• Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů zvýšit a vyřešit tak svoji nelehkou situaci vlastním přičiněním.

Okruh oprávněných osob

• Nárok na dávky mají fyzické osoby, jež jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu a mají zde bydliště.
• Dávky náleží rovněž dalším v zákoně o hmotné nouzi uvedeným osobám, které nemají na území České republiky trvalý pobyt, pokud zde mají bydliště. Bydlištěm se rozumí situace, kdy centrum zájmů má osoba na území České republiky (např. se zde dlouhodobě zdržuje, vykonává zde výdělečnou činnost, žije zde s rodinou, plní zde povinnou školní docházku nebo se zde soustavně připravuje na budoucí povolání apod.).
• Nárok na MOP mohou mít rovněž osoby legálně pobývající na území České republiky na základě zákona o pobytu cizinců. V odůvodněných případech – je-li osoba vážně ohrožena na zdraví – může jí být mimořádná okamžitá pomoc poskytnuta, i když pobývá na území České republiky v rozporu se zákonem o pobytu cizinců.

Příjem

Okruh příjmů, které se berou v úvahu při posuzování nároku na dávku a její výši, je stanoven v zákoně o životním a existenčním minimu.

Nicméně zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví určité odchylky:

• tzv. čisté příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků uvedených v zákoně o daních z příjmů a ze mzdových nároků vyplácených úřadem práce a také příjmy z důchodů poskytovaných v rámci důchodového pojištění se započítávají ve výši 70 %,
• příjmy z náhrady mzdy nebo sníženého platu po dobu prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény) a z dávky nemocenského pojištění, z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se započítávají ve výši 80 %,
• ostatní příjmy uvedené v zákoně o životním a existenčním minimu se započítávají ze 100 %.

Příjem se zjišťuje za období tří kalendářních měsíců před podáním žádosti o dávku, v průběhu pobírání dávky za jeden předcházející měsíc.

Nezaopatřené dítě

Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže

1. se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo
2. se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo
3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto zákona upravuje zákon upravující organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je poživatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně.

Mimořádná okamžitá pomoc

Prostřednictvím mimořádné okamžité pomoci může být poskytnuta pomoc v situacích nepříznivého a mimořádného charakteru, kdy je potřeba  poskytnout pomoc bezprostředně.

Zákon o pomoci v hmotné nouzi stanoví několik situací, v nichž lze tuto dávku pomoci v hmotné nouzi poskytnout.

• První situací je ta, kdy osoba neplní podmínky hmotné nouze pro opakované dávky, ale kvůli nedostatku finančních prostředků jí hrozí vážná újma na zdraví (tj. nemají prostředky na základní životní potřeby) a nepobírají dávku státní sociální pomoci. Dávku lze poskytnout v částce, která doplní příjem osoby do existenčního minima (v případě nezaopatřeného dítěte do životního minima).
• Druhá situace, v níž lze poskytnout mimořádnou okamžitou pomoc, je spojena s vážnou mimořádnou událostí. Ta má dva podtypy:
  • Mimořádná okamžitá pomoc může být poskytnuta osobě, kterou postihne vážná mimořádná událost a celkové sociální a majetkové poměry této osoby jí neumožňují překonat událost vlastními silami. Takovou událostí je např. živelní pohroma (povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení apod.), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie. Výše dávky se stanoví až do patnáctinásobku částky životního minima jednotlivce.
  • Dále je možné poskytnout pomoc v případě jiné události, kterou nebylo možné s ohledem na její rozsah předvídat ani jí předejít, v jejímž důsledku je osoba z důvodu nedostatku finančních prostředků ohrožena zejména ztrátou bydlení (např. prostředky na úhradu pravidelných úhrad za bydlení) nebo nezajištěním základních životních potřeb. Nárok se stanoví s přihlédnutím k majetkovým poměrům a příjmové situaci osoby. Součet dávek poskytnutých osobě z tohoto důvodu nepřekročil čtyřicetinásobek částky životního minima jednotlivce v rámci 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.
• Dalšími situacemi, v níž lze poskytnout mimořádnou okamžitou pomoc, jsou situace, kdy osoba nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky:
  1. K úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména s dosažením nebo udržením přiměřeného bydlení (např. jistina na byt), se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu; výše dávky se stanoví s ohledem na konkrétní výdaj s přihlédnutím k majetkovým poměrům a příjmové situaci osoby.
  2. Na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby (např. Lednice, pračka, postele); výše dávky se stanoví až do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmí překročit v kalendářním roce desetinásobek částky životního minima jednotlivce.
  3. K uhrazení odůvodněných nákladů vzniklých v souvislosti se vzděláním nebo se zájmovou činností nezaopatřených dětí a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí (např. školní pomůcky, pomůcky k praktické výuce, zájmové aktivity, školy v přírodě, lyžařské výcviky, adaptační kurzy, tábory); výše dávky se stanoví až do výše konkrétního nákladu, ale součet poskytnutých dávek nesmí překročit v kalendářním roce desetinásobek částky životního minima jednotlivce.

• Jiná situace se týká osob, které nemohou v daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků, úspěšně řešit svoji situaci a jsou ohroženy sociálním vyloučením. Jde zejména o osobu, která:
  1. je propuštěna z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, nebo
  2. je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti, nebo
  3. je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech, nebo
  4. nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší, nebo
  5. je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby.

V tomto případě lze poskytnout dávku až do výše 1 000 Kč. Součet dávek poskytnutých v kalendářním roce nesmí přesáhnout čtyřnásobek částky životního minima jednotlivce.